zpět

Sportovní hry seniorů

25.07.2017 08:08 Jak jsem „ochutnal“ Plzeň

Normálně smýšlejícímu člověku se při tomto nadpisu ihned vybaví lahodný pivní mok. Jenže v mém případě se vyvíjela cesta k němu poněkud jinak. Do mých prázdninových plánů vstoupila jedna mimořádná událost. Při našem pravidelném tenisovém setkání seniorů mne kolega oslovil, jestli bych nezaujal místo něj v týmu seniorů z Moravy a Slezska. Vůbec jsem netušil, o co jde, ale rád soutěžím, tak kladná odpověď nedala na sebe dlouho čekat. Měl jsem zhruba deset dnů nějak se dopídit, kam to vlastně pojedeme. Předcházelo tomu i krátké sejití v Ostravě na hřišti, abychom byli aspoň takto otestováni v některých disciplínách, které byly organizátory vybrány. Neměl jsem nějaké výrazné problémy s tím, co se připravuje, a tak jsem do Plzně s dalšími nominovanými odjel. Velkou pomocí mi bylo i to, že jel i kolega z vesnice, kde jsem kdysi mnoho let bydlel.
Mezinárodní sportovní hry seniorů v Plzni byly pro mne prvním setkáním v důchodovém věku na sportovním poli mimo můj oblíbený region. Mým koníčkem je bezesporu tenis a fotbal a připravené disciplíny, kde je nějaký míč či míček mám rád. Rád fotím, a tak mou jinou zálibou je běhat s foťáky především na sportovním poli. To byl i můj prvotní záměr, udělat našemu týmu fotoreportáž z her. A tak mne velice mrzelo deštivé ráno v den slavnostního zahájení. Takový start si nikdo nepřál, ale stalo se. Můj veliký obdiv a uznání zasluhují organizátoři, kteří zvládli mokrou variantu a připravili nám všem takové prostředí, abychom všichni za stejných podmínek zvládli víceboj.
A už se dostávám pomalu k tomu, čím jsem začal. Samozřejmě plzeňské pivo nelze přehlédnout. I když se popravdě přiznám, že ho nevyhledávám a obejdu se bez něj. Plzeň mi symbolicky zachutnala až při slavnostním vyhlášení. V tzv. běžeckých disciplínách jsem posbíral dvě první místa a tím splnil i přání našeho předsedy, aby se nějaký kov do Ostravy přivezl. V dalších disciplínách jsem již ke svému věku (64 let) neměl nárok i při plném bodování. Tak mne samozřejmě potěšilo i jedno stříbro mého staršího vesnického kolegy. Nezažil jsem ve svém sportovním životě delší vyhlašovací ceremoniál s doprovodným programem než byl tento plzeňský. Tou třešničkou na pověstném sportovním klání bylo moje celkové prvenství ve věkové kategorii 60-70 let. To musíte uznat, když překvapeně zíráte na konečný součet bodů, že vám to PLZEŇSKÉ musí chutnat. Díky všem, co se o nás starali po celou dobu a my kromě soutěžení mohli také navštívit zajímavá místa krajského města. Na Plzeň mi zůstanou pěkné vzpomínky, jen to pivo občas zaměním za to naše. Radegast se točí jen pár kilometrů od mého bydliště, v nedalekých Nošovicích.
Karel Moškoř, Dobratice